Regenerační proces v chovu starokladrubského vraníka

Po první světové válce, kdy se začínaly objevovat snahy žádající likvidaci  všeho, co připomínalo  Habsburskou dynastii a jejich dvůr  bez ohledu na historické  hodnoty, nebyl ušetřen ani starokladrubský kůň nepříznivým  důsledkům těchto snah.

Restrikce stáda  starokladrubských   koní  prováděná  v   letech  1925-1931 postihla  v prvé řadě   starokladrubského  vraníka  tak,  že byl až na několik jedinců  prakticky zlikvidován. Na popud tehdejšího profesora zootechniky na VŠZ  v Praze MUDr.et PhDr.Bílka započaly na podzim r.1945, po přemístění Státního pokusného hřebčína MZ z Průhonic u Prahy do hřebčína ve Slatiňanech, regenerační práce na záchranu tohoto plemene.

Již  koncem  30.let  se pokusil prof.MUDr.et PhDr. Bílek shromáždit poslední zbytky tohoto  plemene s úmyslem pokračovat v čistokrevné  plemenitbě  v  Průhonicích  u  Prahy.  Bohužel  však zjistil, že  početní stav existujících  jedinců je příliš  malý, značně přestárlý a opotřebený, takže s čistokrevnou plemenitbou v dalším chovu již nebylo možno  počítat. Rozhodl se proto v r.1941 k velmi odvážnému chovatelskému kroku, k regeneraci starokladr. vraníka.

Do  počátku  regenerační  práce,  t.j. do  r.1941, se zachovali   3  hřebci-polobratři,   synové  posledního   vraného starokladrubského pepiniéra Sacramoso XXIX.

Byli to:

Sacramoso  XXX,  nar.30.3.1927  v  Kladrubech  n.L., z  matky 266 Neapolitano Gratia, po Neapolitano  Gratia z 80 Napoleone, po Napoleone  Amelia, s podílem 75%  stkl.krve,12.5% lipické  krve a 12.5% arab.krve. Míry: KVP 166 cm,KVH 158 cm,OH 188 cm,Ohol. 21.8 cm.  Tento hřebec  byl v  Kladrubech n.L.  převážně využíván jako kočárový kůň, v r.1940 byl zařazen do plemenitby. V Kladrubech se po něm narodilo 9 hříbat (6 hřebečků a 3 klisničky), z nichž byli do  chovu zařazeni  2 plemenní   hřebci a  to: Sacramoso  XXXII a Sacramoso XXXIII.  V r.1945 byl  prodán hřebčínu ve  Slatiňanech, kde působil až do r.1949, kdy musel být odporažen při kolice.

Ve Slatiňanech po něm bylo zařazeno v chovu 11 jeho dcer.

Sacramoso XXXI  - SOLO, nar.25.3.1927 v  Kladrubech n.L.. z matky 271 Sacramoso  XXVII, po Sacramoso  Aja XXVII z  80 Napoleone, po Napoleone Amelia,  s podílem 100  % stkl.krve. Míry:  KVP 171 cm, KVH 161 cm,OH 200 cm,Ohol. 22 cm.Tento hřebec se nejvíce uplatnil v regeneračním procesu, narodilo se po  něm 80 hříbat, z nichž do chovu byli zařazeni 2 plemenní hřebci (Solo Maja I,Solo Narcis II)a 24  plemenných klisen.  Byl vlastně  zakladatelem nové podlinie kladrubských vraníků - Solo. Působil ve Slatiňanech až do r.1951, kdy byl pro stařeckou sešlost utracen.

530 Sacramoso  XXIX-3 Avara, nar.12.4.1930  v Kladrubech n.L.,  z matky 57  Sacramoso XXVII,po Sacramoso Aja  XXVII z 80 Napoleone, po Napoleone Amelia, s podílem 100 % stkl.krve. Míry: KVP 174 cm, KVH 166 cm,OH 197 cm,Ohol. 21.4 cm. V chovu působil krátkou dobu, byl zařazen v r.1942 a v r.1943 uhynul na embolii. Narodilo se po něm 5 hříbat, z  nichž do chovu byl zařazen jeho syn  Avara I a 2 plemenné klisny.

• Všichni tito  hřebci byli úzce  příbuzensky prochováni, čímž bylo u  nich docíleno značné  genotypové homozygotnosti, a  tím i projevu plemenného fenotypu, který předávali potomstvu.
• V parentální  generaci matek byla v  této době situace velmi neutěšená.  Celkem bylo  využito 54  matek různého původu a to :

a) 2 klisny - čistokrevné starokladrubské vranky

13 SABINA, nar.13.10.1926 v Kladrubech  n.L., po Sacramoso XXIX z 83  Napoleone VI,po  Napoleone Sola  VI z  Leucaudia,po Sacramoso Risanotta.  Do   chovu  byla  zařazena   r.1941,  dala  pouze   1 hříbě-dceru 37 Sabiola,po oldenburském hřebci čs.chovu 249 Gebwin, která byla později zařazena do plemenitby.Míry: 169/161,204,21.0. Z chovu byla vyřazena r.1951 pro stáří a jalovost.

28 AJA, nar.3.2.1928 v Kladrubech n.L., po Sacramoso Aja XXVII, z 83 Napoleone  VI,po Napoleone Sola VI  z Leucaudia,po Sacramoso Risanotta.  Do chovu  byla zařazena  r.1942 ve  Slatiňanech, dala pouze 3 hříbata,která se dále v chovu nevyužila. Míry:168/158,205, 21.0. V r.1946 byla pro stáří vyřazena.

b) 23  klisen - čistokrevných starokladrubských bělek a klisen s částečným podílem stkl.krve, z nichž bylo:

• 17 stkl.bělek z hřebčína Kladruby n.L. převážně starších, které se v regeneračním procesu uplatnily omezeně pro špatné zabřezání.   Pouze  6 z nich dalo  pokračovatelky v chovu (z  toho 3 rodiny současné - 43 Campanella, 35 Formosa a 32 Raguza).
• 1 stkl.bělka nar.v Zahrádkách u České Lípy - 121 Septimia
• 3 stkl.vranky: 14 Nona,nar.v Kroměříži (dala pouze hř.Avara I), 1 Maja,nar.Nové Dvory u Opavy a 15 Narcis,nar.Chrast u Chrudimi
• 2 lipic.vranky s  podílem 25% stkl.vraníka  nar.v Topolčiankách a to 3 Magura a 8 Maestosa. Z této skupiny klisen se zachovalo nejvíce pokračovatelek současných rodin, a to 8 z 13 rodin. Zakladatelkami rodin jsou :

43 CAMPANELLA, nar.6.5.1942 v  Kladrubech n.L., po Sacramoso XXX z 438 Shagya I, po Shagya I z 265 Generale XXX,po Generale Alata XXX č.hnědka s mírami 177/165,204,21.5, s podílem 62.5% stkl.krve, 25%  arab. a  12.5% lipic.krve.  Do chovu  byla zařazena r.1946, dala 5  hříbat (3 hřebečky  a 2 klisničky), z nichž byli zařazeni plemenný hřebec  Maestoso V a  dcera 142 Cantinella.  V roce 1954 uhynula.

35 FORMOSA, nar.13.5.1934 v Kladrubech n.L.,po Furioso VII z 265 Generale XXX, po Generale  Alata XXX,z 107 Generalissimus XIX, po Generalissimus  Formosa XIX, smíš.bělka  s mírami 176/167,213, 21.0, s podílem 43.75% stkl.krve a 56.25% krve angl.polokrevníka. Do chovu byla zařazena v Kladrubech n.L.pod č. 475 Furioso VII, v hř.Slatiňany působila od.r.1945,kde se ji narodilo 6 hříbat (2 hřebečci  a 4 klisničky). Tyto klisničky  byly později zařazeny všechny do chovu. V r.1954 byla pro stáří z chovu vyřazena.

32 RAGUZA, nar.22.3.1938 v Kladrubech n.L., po Generale XXXIII z 416 Shagya I,po Shagya I z 85 Napoleone,po Napoleone Generale III smíš.bělka s  mírami 166/157,198,20.5, s podílem  75% stkl.krve a 25% arab.krve.  Do chovu byla  zařazena v Kladrubech  n.L. pod č. 531 Generale  XXXIII, v r.1945 byla  předána do hř.Slatiňany, kde nadále působila v chovu a narodilo se jí 7 hříbat (5 hřebečků a 2 klisničky). Obě klisničky byly později zařazeny do chovu. V r.1952 klisna uhynula při porodu.

121 SEPTIMIA, nar.28.4.1950 v Zahrádkách u České Lípy, po 411 Generale XXXIII-1 z  Spaniola,po Pluto Presciana z Sardina,po Maestoso Gratia,šedá  bělka s mírami  173/163,197,21.5, s podílem 31.25% stkl.krve,  50% lipické a 18.75%  arab.krve. Do chovu byla zařazena  v  r.1954,  narodilo  se  jí  11  hříbat  (5 hřebečků a 6 klisniček),z nichž  do chovu byly  zařazeny 3 klisny.  V r.1969 byla klisna pro stáří a celkové opotřebení z chovu vyřazena.

1 MAJA, nar.29.1.1922 v Nových Dvorech u Op.,po 376 Maestoso III-2 z 301 Napoleone,po Napoleone Sola  VI z 71 Sacr.XXVI,po Sacramoso Risanotta XXVI,  vranka s mírami 167/158,200,20.5,  s podílem 50% stkl.krve a 50% lipic.krve. Do chovu byla zařazena v r.1941, dala 5 hříbat (2 hřebečky a 3 klisničky),z nichž byli zařazeni plemenný hřebec Solo  Maja I a  2 její dcery.  V r.1947 byla  vyřazena pro pokročilé stáří z chovu.

15 NARCIS, nar.17.3.1939 v Chrástu u Chrudimi, po 530 Sacr.XXIX-3 Avara z zem.klisny Líza,po Sacramoso Aja XXVII z zem.klisny č.23, po 145 Lord Willibald, vranka s odznaky s mírami 173/163,206,22.7, s podílem 75% stkl.krve a 25% krve č.teplokrevníka. Do chovu byla zařazena v  r.1946, narodilo se po  ní 10 hříbat (7  hřebečků a 3 klisničky), z nichž do chovu byli zařazeni 2 plemenní hřebci - Solo Narcis  II a Solo  Narcis IV, a  2 dcery. V  r.1961 byla pro stáří klisna z chovu vyřazena.

3 MAGURA, nar.9.12.1937 v Topolčiankách, po Maestoso I z 274 Sacramoso XXIX-1, po Sacramoso  XXIX z 31 Virtuosa, po Pluto Slatina III,vranka s mírami 168/157,193,20.5, s podílem 25% stkl. krve a 75% lipic.krve. Do  chovu byla zařazena v r.1942, narodilo se jí 8 hříbat (4  hřebečci a 4 klisničky). Všechny klisničky byly později zařazeny do chovu. V r.1956 byla klisna z chovu vyřazena.

8 MAESTOSA, nar.28.4.1936 v Topolčiankách, po Maestoso I z 266 Neapolitano Gratia-4,po Neapolitano Gratia z 80 Napoleone, po Napoleone Amelia III,vranka s  mírami 170/160,192,20.5, s podílem 25% stkl.krve  a 75%lipic.krve. Do chovu  byla zařazena v r.1941, narodilo se  jí 9 hříbat (7  hřebečků a 2 klisničky),  z nichž do chovu byli zařazeni 2 plemenní hřebci -  Generalissimus XXVIII a Solo Maestosa  III, a dcera  46 Elisa. V  r.1954 byla klisna  pro stáří z chovu vyřazena.

c) 18 čistokrevných lipických klisen, z nichž bylo:

ll lipických klisen z hř.Topolčianky (5 bělek,3 vranky,3 tm.hd.), z nich daly 3 pokračovatelky chovu současných rodin -

7 Maga, 9 Neapolitana a 60 Plutona

7 lipických klisen z hř.Piber, které byly většinou přestárlé, jalové a v chovu se neuplatnily.

Z nich se staly zakladatelkami současných rodin:

7 MAGA, nar.28.1.1939  v Topolčiankách, po Maestoso I  z 101 Pluto XVII, po 4 Pluto XVII z 30 Rigoletta, po Conversano Austria, šedě tečk.bělka s mírami 168/160,195,21.3. Do chovu byla zařazena v r.1942,narodilo se  jí 10 hříbat  (3 hřebečci a  7 klisniček), z nichž byly  později zařazeny do chovu  4 klisny. V r.1961  byla z chovu klisna pro stáří vyřazena.

9 NEAPOLITANA,  nar.3.2.1934  v   Topolčiankách,  po  Neapolitano Gratia I z 16 Malaga, po  Pluto Slatina III z Malaga, po Maestoso Slavina II, tmavá hnědka s mírami 168/160,195,21.3. Do chovu byla zařazena  v  r.1942,  kdy  byla  zakoupena  spolu  se svou dcerou Capriolina,nar.1942 (po Sigl.Capriola I).  Narodili se jí ještě 4 hřebečci.Její dcera 44 Capriolina byla zařazena později do chovu. V r.1951 byla pro reprodukční poruchy (zmetání) z chovu vyřazena.

60 PLUTONA, nar.27.4.1943 v Topolčiankách, po Pluto I z 451 Maestoso I,po Maestoso I z 234 Neapolitano Gratia, po Neapol. Gratia, hnědě tečk.bělka s mírami 168/158,195,20.0. Do chovu byla zařazena  v r.1947,  narodil se  jí 1  hřebeček a  3 klisničky, z nichž  byly  později  do  chovu  zařazeny  2  klisny.  Pro častou jalovost byla v r.1951 z chovu vyřazena.

d)  3 teplokrevné klisny:

Tyto klisny se v chovu neuplatnily, jedna byla bez potomstva, dvě klisny měly zařazenou jednu  dceru v  chovu, které však dále nepokračovaly.

e)  5 klisen bez původu nebo kořistní s ožehy :

Z těchto klisen byly 2 bělky v lipickém typu bez původu,l bělka v typu angloarabském,l kořistní plavka původem z Mexika a 1 slezská zemská klisna bez původu.Tři z těchto klisen měly zařazenou dceru v chovu,  které dále  však nepokračovaly.  Jedna klisna  byla bez potomstva. Klisna 67 Xandra se stala zakladatelkou součas.rodiny.

67  XANDRA, nar.1938, slezská zemská klisna s ožehem, bez původu (v teplokrevném typu), černě tečk.bělka s mírami 168/156,204,20.0.

Do  chovu  byla  zařazena  v  r.1947, narodilo  se  jí 9 hříbat (5 hřebečků a 4 klisničky),z nichž byly zařazeny 2 klisny. V r.1958 byla vyřazena pro stáří a sešlost.

f)  3 klisny orlovského klusáka (importované):

V r.1955  byly importovány k rozšíření krevní základny 3 dvouleté klisničky  -  vranky  orlovského  klusáka.Po zkouškách výkonnosti byly zařazeny do chovu. Dvě z těchto klisen měly reprodukční problémy  a  zůstaly  bez  potomstva.  Klisna  154 Bárta se stala zakladatelkou další rodiny, která se udržela dodnes.

154 BÁRTA, nar.17.2.1953 v Chrenovském hřebčíně (SSSR), po Bars z Utrata,po 5878 Suchovoj z Ulybka,po  2300 Balans, vranka s mírami 171/162,192,20.6. Do chovu byla zařazena v r.1958, dala 3 hříbata (2 hřebečky a 1 klisničku), z  nichž byl do chovu později zařazen její syn  Solo Bárta V  a dcera 206  Barca. Klisna byla  v r.1958 vyřazena z chovu.

Jak je vidět z tohoto přehledu, v parentální generaci matek bylo  použito celkem  54 klisen,   z nichž  mnohé byly  z různých příčin k chovu již nezpůsobilé a musely být vyřazeny, aniž by daly potomstvo.

V  průběhu celého  regeneračního procesu, t.j. do  konce října 1973, bylo využito celkem 34 plemeníků a to:

2 čistokrevní stkl.vraníci, 6 hřebců-stkl.vraníků s podílem nad 50% stkl.krve,

7 hřebců-stkl.vraníků  s podílem  pod 50%  stkl.krve (převážně  s příměsí krve lipické, arabské a orlov.klusáka) a 7 hřebců staro-kladrubského bělouše. Z těchto hřebců se nejvíce uplatnili:

Pro zachování plemene stkl.vraníka tudíž již nebylo možné použít čistokrevné plemenitby a to i vzhledem k tomu, že poslední tři výchozí hřebci byli úzce příbuzensky prochováni. V rámci regeneračního procesu muselo být využito různých plemenářských postupů včetně osvěžení krve jinými plemeny. Ponejvíce byli využíváni hřebci lipického plemene, kterých bylo v regeneračním procesu použito 10, dále pak 1 hřebec s podílem krve Nonius a 1 hřebec oldenburský. Z těchto hřebců se nejvíce uplatnili:

Hřebec Nonius  XLV, nar.24.3.1965 ve Slatiňanech,  po 64 K.Nonius XXVII z 195 Majmona, po Solo III, černý hnědák s mírami 174/165, 190,21.8, s podílem 25% stkl.krve,25% lipické a 50% Nonius krvebyl  využit k  rozšíření krevní základny. Narodilo se  po něm  28 hříbat  převážně černých  hnědáků, 8  jeho dcer  bylo zařazeno do základního stáda matek. Působil v  chovu od r.1969 do r.1973, kdy byl vyřazen  pro značný výskyt hnědáků  a zhoršování charakteru u jeho potomstva.

Ostatní hřebci se v  chovu převážně neuplatnili, neboť neměli dostatek potomstva a to ať  už z hlediska omezeného využití, nebo pro předčasný úhyn plemeníka.

V  době ukončení regeneračního procesu bylo v hř.Slatiňany evidováno 6 plemenných hřebců a to:  Solo Narcis IV (62.5% stkl., 25% lip.), Solo Bárta V (43.75% stkl.,50% orl.klus.) Sacramoso Roma XXXVI (71.67 stkl.,25% lip.), Nonius XLV (25% stkl.,25% lip., 50% non.), a 2 praví bratři Siglavi Pakra I a Siglavi Pakra II (31.25% stkl., 59.37% lip.). V základním stádě bylo zařazeno r.1973 33 matek z 13 rodin, 52 hříbat a mladých koní v odchovu a výcviku.