Národní hřebčín
Kladruby nad Labem

Národní hřebčín Kladruby nad Labem, státní příspěvková organizace Ministerstva zemědělství, plní primárně funkci chovatelského zařízení starokladrubského koně, zajišťujícího uchování tohoto plemene koně v barvě bílé a černé, jako kulturních památek a součásti národní kulturní památky. Národní hřebčín je uznaným chovatelským sdružením starokladrubského koně a zajištuje podmínky pro uchování genetické rezervy starokladrubského koně. Zároveň Národní hřebčín na svých pozemcích hospodaří, pečuje o kulturní krajinu a disponuje objekty se statutem národní kulturní památky. Současně Národní hřebčín plní funkci muzea, zaměřujícího se na dokumentační, informační a popularizační činnost v oblasti chovu starokladrubského koně a vývoje krajiny, poskytujícího služby veřejnosti, se zaměřením na odbornou i laickou veřejnost.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem představuje jeden z nejstarších hřebčínů na světě a zároveň domov nejstaršího původního českého plemene koní - koně starokladrubského. Posláním Národního hřebčína je pečovat o hřebčín v Kladrubech nad Labem a hřebčín ve Slatiňanech, s cílem udržet kontinuitu tradice chovu starokladrubského koně v Kladrubském Polabí a v krajině Slatiňansko - Slavicka, uchovat jedinečnou hodnotu hřebčína a vzájemnou symbiózu člověka s okolní charakteristickou scenérií pro budoucí generace. Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem je dokonalým svědectvím vývoje hipologické kultury. Její jedinečnost i v celosvětovém měřítku dokládá zápis na Seznam světového dědictví UNESCO z roku 2019. Snahou Národního hřebčína je rozvíjet zdejší kulturní bohatství, navazovat hodnotnou spolupráci s institucemi a jednotlivci a prezentovat hřebčín pro návštěvníky z celého světa.

Národní hřebčín chová přibližně 500 starokladrubských koní, a to ve dvou barevných variantách. V Kladrubech nad Labem je ustájeno 250 běloušů. Tradice chovu koní v Kladrubech nad Labem sahá minimálně do poloviny 14. století. Více než 300 let (1579–1918) byl hřebčín v Kladrubech nad Labem císařským dvorním hřebčínem, který zajišťoval koně pro císařský a královský dvůr v Praze a ve Vídni. O vraníky, kterých je také 250, se Národní hřebčín stará v někdejších stájích knížecího rodu Auerspergů ve Slatiňanech u Chrudimě.

Starokladrubský kůň i v současné době plní svojí původní roli ceremoniálního koně a to zejména na královském dvoře v Dánsku a ve Švédsku. Starokladrubští koně se skvěle hodí pro soutěžní spřežení a klasickou drezuru. Pro svojí klidnou a vyrovnanou povahu jsou často využíváni pro hipoterapii a jsou ideálními partnery pro volnočasové ježdění. Starokladrubské koně můžeme ovšem potkat i v parcích a ve městech jako jsou Pardubice, Ostrava a Praha, kde jsou koně využíváni pro pracovní účely u jízdní policie. Kromě toho je starokladrubský kůň k vidění při různých slavnostech a kulturních akcích po celé České republice.

Soukromé chovatele najdeme i jinde v zahraničí, hlavně pak v Polsku, Slovensku, v německy mluvících zemích, ale i v USA a v Asii.